June 2018

Tot ziens!

10. june 2018 at 11:12 | Ҽ.
Protože jsem se zase přesunula do jiného města, kde jsem v podstatě jen sama se sebou v prázdném bytě, všechno mě najednou sere o malinko míň a jediné, co bych teď ale vážně uvítala, je kvalitních 8 hodin spánku. Teď nebyl úplněk, přesto jsem pravděpodobně shlížela z okenní římsy ve 4. patře a uvažovala, jestli je lepší skočit nebo zůstat v kotci lva, který každou chvíli může přiběhnout dvěřmi ze svého výběhu. Je hrozně těžké určit, kdy už jsem nespala a to co jsem dělala nebyl sen, když jsem šla ale zatarasit lvovi svůj kutloch, tak už jsem byla bdělá. Poslední dobou se mi to děje nějak často. Buď se se slzou na krajíčku plížím ke dveřím a kontroluju, jestli jdou zamknout, nebo hledám po bytě nějakou astrální entitu, která už druhou noc stála u mojí postele a říkala: "pojď se mnou". Zřejmě bych si měla pořídit pojistku na okna a nebo už to nemá cenu? V říjnu zase měním město a vlastně i stát. Snad to bude fajn, aspoň si tam užiju trošku squattu, což v česku nejde, protože většina jejich obyvatel je tu značně nepřátelských a těžce zfetovaných. Prostě nemají rádi návštěvníky, což se o squattech okolo Amsterdamu říct nedá. Možná to bude čas dát ve svém životě větší šanci drogám, protože i když jsem fakt hardcore underground a velkej frajer, až na papír, houby, trávu, neškodné pilulky a zázračný čajíček kratom (který má být jako tramal, akorát že se mnou to nedělá vůbec nic) jsem nikdy na nic tvrdšího nesáhla. Možná vlastně nejsem ani tak underground jako blbeček. Měla bych si asi najít nové kamarády, nejdřív ale dát výpověď v práci. Chci vidět svět, zatím mě ale děsí i čtyři stěny kolem mě.